Virtuální výstava

Záhada květované vazby

Příběh alba starých kreseb z Národní galerie Praha

Album Troila von Lessoth v textilní vazbě zdobené květinami a terčíky — Album kreseb Johanna Gottfrieda Troila von Lessoth v textilní vazbě, Národní galerie Praha

Album kreseb z majetku Johanna Gottfrieda Troila von Lessoth bylo do Národní galerie zakoupeno jako celek ze soukromého majetku v roce 1952. NGP jej získala ve stavu, jaký je zde prezentován.

Svazek představuje příklad sběratelské praxe v raném novověku, kdy se umělecká díla na papíře vlepovala do alb a bývala součástí knihoven.

To lze předpokládat i v tomto případě, protože Troilo von Lessoth shromáždil velkou a významnou knihovnu.

Kapitola I

Album a jeho majitel

Vedle osoby jeho původního majitele a vlastního obsahu alba nás zaujala jeho originální vazba.

Zdá se, že pro tento typ výzdoby vazby nemáme žádné srovnání.

Rostlinné motivy byly oblíbené po staletí, jejich použití spojovalo přírodní půvab s řemeslnou virtuozitou.
Květiny nesou pozitivní asociace — krásu, plodnost, růst, přírodu, zahradu, ale i pomíjivost.
Květina nemusí být botanicky přesná, aby byla srozumitelná. Stačí několik znaků — stonek, lístky, kulatý nebo hvězdicový květ — a divák okamžitě chápe, že jde o rostlinný motiv. Květina se tak mění z přírodního detailu v dekorativní znak, který může být rytmicky rozmístěn po ploše.

Vazba je neoddělitelná část alba, a tak ho musíme zkoumat jako celek.

Staňme se detektivy a použijme kombinaci uměleckohistorických a laboratorních metod, abychom odhalili co nejvíce.

Erb na přídeští

Na přídeští alba je vymalován erb Troilů von Lessoth: bíle damaskovaný štít s příčným bílým pruhem, na kterém leží tři uťaté gryfí pracky. Z koruny nad štítem roste černý korunovaný lev, který v prackách drží písmeno T.

Malovaný erb Troilů von Lessoth s černým lvem držícím písmeno T — Erb Troilů von Lessoth na přídeští alba

Stránka zadních desek
Detail ex libris

Ex libris

Na zadních deskách má heraldické ex libris podobu oválu z vavřínového věnce s erbem a je doprovázené devízou „NASCI. PATI. MORI“ (Narodit se, strádat, zemřít). V tabulce je verzálkami uvedeno „Franciscus Godefridus Troilo in Lessot. Sa. Caes. Mtis Consiliarius“.

Aegidius Sadeler, Pohled na Prahu, 1606 – Pražský hrad a Malá Strana — A. Sadeler, Pohled na Prahu, 1606

Od Prahy k albu

Zadní strana desek alba Troila von Lessoth je poškozenější nežli přední. Na průzkumu a restaurování pracuje jeho vlastník, Národní galerie Praha.

Zadní deska alba s květinovou výzdobou orámovanou řadami terčíků

Uvnitř alba

Stránky alba byly vystřižené tak, aby vlepené kresby byly vidět z obou stran.

Jednotlivé listy jsou zpravidla proložené hedvábným papírem, který kresby chrání.

List alba s kresbou přikrytou hedvábným papírem — Kresba přikrytá hedvábným papírem

Vodoznak prozradil datum

Restaurátorský průzkum odhalil, že na některých listech alba jsou patrné vodoznaky – tzv. filigrány. Porovnáním filigránu se slovníkem Gerharda Piccarda se ukázalo, že papír vznikl v Augsburku kolem roku 1625.

Album tedy nemohlo být sestaveno dříve. Některé vlepené kresby jsou přitom prokazatelně starší.

Filigrán v papíře alba
Příbuzný filigrán ve slovníku filigránů Gerharda Piccarda, díl XIV, Stuttgart 1983

Kapitola II

Kopie a originály

Většinou jsou v albu vlepeny kopie podle kreseb významných nizozemských mistrů. Nešlo o falza v dnešním slova smyslu, ale o přiznanou práci podle jiného díla.

Do Troilova svazku byly převážně zařazeny idealizované pitoreskní krajiny, často s ruinami. Tento žánr, kdy hlavním tématem vyobrazení je jen samotná krajina, přičemž vlastní námět výjevu není zdůrazněn, vznikl právě v Nizozemí v druhé polovině 16. století. Do té doby byly krajiny pouhým doprovodem figurálních kompozic.

Kresba hornaté krajiny s cestou přes skalní most z alba Troila von Lessoth — Krajina z alba Troila von Lessoth, Národní galerie Praha

Která z kreseb je originál a která je kopie?

Klikněte na kresbu, kterou považujete za originál.

Kresba A: alpská krajina s cestou a skalním mostem — Originál: Tobias Verhaecht, Alpská cesta s pohledem do údolí, kolem 1600, Albertina, Vídeň

Kresba B: alpská krajina s cestou a skalním mostem — Kopie kresby z alba Troila von Lessoth, Národní galerie Praha

Tobias Verhaecht po cestě do Říma zdolal Alpy, které na něj mimořádně zapůsobily. Jeho osobitý rukopis se projevuje v používání krátkých, hustě řazených tahů, patrných například na jehličnatých stromech.

Kopista výjev zjednodušil, zklidnil a potlačil plasticitu a dramatičnost. Přestože je práce kvalitní, její rukopis je těžkopádnější než originál, což bylo pro kopie typické.

Kromě kopií bylo v albu zařazeno několik originálních a vysoce kvalitních kreseb německých mistrů z konce 15. a první poloviny 16. století.

Vyberte kresbu a prohlédněte si ji zblízka.

1 Rytířský turnaj Jörg Breu st., 1510–1515
2 Cikáni – pohané – Turci Hornorýnský umělec, poslední třetina 15. století
3 Hlava mladé ženy Okruh Albrechta Dürera, 1519

1 Rytířský turnaj

List č. 32 byl upraven do kruhového orámování. Vlastní kresba z něj byla vyjmuta v druhé polovině 20. století, patrně k výstavním účelům, a je součástí sbírek NGP.

Byl zde vlepen Rytířský turnaj Jörga Breu st. Kresba je nyní uložena zvlášť, v nekyselé adjustaci.

Kresba s dekorativním rámcem patrná za kruhovým otvorem je přeložená. Pokud byl formát kresby větší než svazek, běžně se tak postupovalo.

List č. 32 alba s prázdným kruhovým otvorem po vyjmuté kresbě — List č. 32 s kruhovým otvorem

Jörg Breu st., Rytířský turnaj – dva obrnění rytíři na koních v kruhové kompozici — Jörg Breu st., Rytířský turnaj, 1510–1515, Národní galerie Praha

List č. 32 obsahoval jednu z originálních starých německých kreseb z Troilova alba, souboj rytířů. Jednalo se o sportovní utkání, kostýmovaná a s danými pravidly, která se pořádala při různých slavnostních příležitostech. Augsburský malíř a grafik Jörg Breu st. zápas zachytil v letech 1510–1515.

Podle kruhového formátu a kreslířského stylu lze předpokládat, že šlo o návrh na skleněnou malovanou okenní výplň, kterými se v té době zdobila okna honosných budov.

2 Cikáni – pohané – Turci

Tematicky unikátní kresbou je list „Cikáni – pohané – Turci“, práce anonymního autora z poslední třetiny 15. století. Podle drobnopisného rukopisu to byl hornorýnský umělec.

Postava vpravo uctivě podává zámožnému muži listinu s pečetí. Lze se domnívat, že skupina kočovníků se takto prokazuje doporučením a žádá o dočasný pobyt na území místního pána.

Kresba Cikáni – pohané – Turci: čtyři postavy v dlouhých šatech, vpravo muž podávající listinu s pečetí — Anonym (hornorýnský umělec), Cikáni – pohané – Turci, poslední třetina 15. století, Národní galerie Praha. V lupě listina s pečetí.

Anonym (hornorýnský umělec), Cikáni – pohané – Turci, poslední třetina 15. století, Národní galerie Praha. V lupě listina s pečetí.

Horní okraj kresby s hlavami postav a nápisy Ziginer, Heiden, Türken — Vzhledem k tomu, že kreslíř postavy výjevu konkrétně označil, mohlo jít o předlohu pro některou ilustraci. Málo korektní nápisy hovoří o skupině Romů (Ziginer), pohanů (Heiden) a Turků (Türken).

Orientálně působící turban a dítě v zavinovačce uvázané přes záda byly atributem romské ženy.
Vysoký čepec s rouškou mívaly v ilustracích na hlavách orientální ženy.
Plstěný nebo látkový klobouk kočovníků. Často měl formu měkkého kužele, který se dal ohrnout, zavinout nebo složit.
Turban a zdobný oděv označují bohatého Turka.

3 Hlava mladé ženy

Asi nejznámější kresbou z Troilova alba je Hlava mladé ženy, provedená černou křídou, bíle vysvětlovanou, na hnědočerveném papíře.

Pro blízkost se stylem Albrechta Dürera byla tomuto mistrovi nejednou připisována. Avšak přestože jde o dobrou práci, rukopis je poněkud tvrdý a Dürerových kvalit nedosahuje. Můžeme však předpokládat, že autorem byl někdo z jeho žáků nebo okruhu.

Na spodním okraji kresby je datace 1519.

Hlava mladé ženy nepostrádá půvab a oduševnělost, proto lze usuzovat, že jde o studii Madony. Zamyšlený pohled dolů by mohl směřovat k dítěti na jejím klíně.

Okruh Albrechta Dürera, Hlava mladé ženy, černá křída na hnědočerveném papíře, 1519 — Okruh Albrechta Dürera, Hlava mladé ženy, 1519, Národní galerie Praha

Kapitola III

Kniha, která má šaty

Restaurátorský průzkum vazby alba

Restaurátorský průzkum alba zjistil:

325mm šířka
397mm výška
36mm tloušťka

Jedná se o textilní vazbu s lepenkovými deskami, tvořenými ručním papírem.

Vazba je dobová s ohledem na mechanismus šití, nasazení desek nenapovídá o převázání knižního bloku do nového systému.

Restaurátorka v modré rukavici přidržuje album při průzkumu — Album při restaurátorském průzkumu

Hřbet a roh alba s textilním potahem a ručním papírem

Vazba je původní (myšleno šití knižního bloku, desky). Je nasazovaná, šitá na čtyři dvojité pravé vazby, s kapitálkem vyšitým dvojbarevně modrou a režnou nití na pergamenový proužek.

Tkanice

Čtyři hedvábné tkanice na obou stranách jsou dochované jen fragmentárně. Tkanice jsou v modré, žluté, růžové a nazelenalé barvě na obou stranách. Album se jimi zavazovalo; barvy tkanic se proti sobě střídaly.

Přední deska
Zadní deska

Textilní pokryv desek přední a zadní strany alba Troila von Lessoth je velmi netradiční, vytvořený ve formě textilní intarzie.

Je světlý, v přírodní barvě, jemně zdobený prostřihováním do tvaru květin.
Vznikl současně s vazbou alba?

Poškozené místo desky, kde jsou vidět vrstvy plátna, podložených tkanin a papíru — Vrstvy výzdoby patrné na drobném defektu

Desky alba jsou tvořeny vrstvami zdobení (papír, textil, zdobné kovové lamely a dracouny); je to dobře patrné na drobnějších defektech.

Textilní pokryv mohl být vyroben samostatně a pro vazbu použit v období kompletace knižního bloku.

Květiny a další dekorativní motivy jsou v jednotlivých vrstvách vytvořeny různými textilními materiály a v různých barvách.

Kapitola IV

Pod mikroskopem

Materiálový průzkum textilní výzdoby

Textilní výzdoba alba byla v první fázi zkoumána pomocí mikroskopie a neinvazivními analytickými metodami prvkové a molekulové analýzy.

V druhé fázi probíhá průzkum na odebraných mikrovzorcích.

Rentgenová fluorescenční analýza nám identifikovala chemické složení a mohly jsme například určit druh použitých kovů.

Ramanovou spektroskopií bylo možné získat spektrum, a identifikovat tak některá použitá barviva.

Mikroskopie
Rentgenová fluorescenční analýza
Ramanova spektroskopie

Lněné plátno

Lněné plátno tvoří souvislý pokryv desek. Je utkané plátnovou vazbou – nejjednodušší a nejhustěji provazující vazbou v tkalcovství. Stejný typ tkaniny je na přední i zadní straně alba.

Vlákno	lýkové vlákno, len
Barva	smetanová
Zákrut příze	Z
Dostava	16 nití/cm svisle, 12 nití/cm vodorovně

Lněné plátno pod mikroskopem ve viditelném světle — Plátnová vazba lněného pokryvu ve viditelném (VIS) a ultrafialovém (UV) světle. Posunutím předělu porovnáte oba snímky.

Lněné plátno pod mikroskopem v ultrafialovém světle — Plátnová vazba lněného pokryvu ve viditelném (VIS) a ultrafialovém (UV) světle. Posunutím předělu porovnáte oba snímky.

Textilní intarzie

Dekorativní prvky jsou vytvořeny textilní intarzií. Vložení textilií je viditelné na mikroskopických snímcích ve viditelném a ultrafialovém světle.

Vložená tkanina v otvoru plátna, zadní strana
Tentýž detail ve větším zvětšení

Kovové nitě: rentgenová fluorescence

Pro zjištění chemického složení byla provedena prvková rentgenová fluorescenční analýza. K výzdobě byly použity kovové lamely a dracouny, v tomto případě hedvábné nitě ovinuté stříbrem se zlatem.

To může znamenat, že výzdoba byla materiálově bohatší, než se nyní zdá. Efektní kovové detaily tkanin mohly dodat povrchu lesk a luxusní charakter.

Například tento terč je kombinací stříbrné lamely s malým podílem zlata v útku a hedvábných nití v osnově.

Záznam měřeného bodu z kamery
XRF spektrum z prvkové analýzy kovové lamely

Terč s kovovou lamelou v útku
Stříbrné lamely s malým podílem zlata a hedvábné nitě, větší zvětšení

Indigo: Ramanova spektroskopie

Ramanova spektroskopie ukázala, že modré a zelenomodré části výzdoby byly barveny indigem, tradičním modrým barvivem používaným po staletí.

Tento nález sice sám o sobě neumožňuje přesnou dataci, ale nijak neodporuje raně novověkému původu vazby.

Vzor damaškové tkaniny vzniká střídáním dvou způsobů tkaní: keprové vazby v základní ploše a hladší, lesklejší atlasové vazby ve vzoru.

Ramanovo spektrum světle modrého terče v porovnání se spektrem indiga — Ramanovo spektrum světle modrého terče z přední strany (černě) ve srovnání s referenčním spektrem indiga (modře)

Levý dolní roh přední desky alba s karafiátem; na konci stonku světle modrý terč — Levý dolní roh přední desky. Kroužkem je označen světle modrý terč, který vidíte níže pod mikroskopem.

Označený terč pod mikroskopem. V UV světle je vidět rozdílná intenzita barvení osnovy a útku.
Tentýž terč ve větším zvětšení: keprová a atlasová vazba

Modrý květ, zvětšení 50×
Tentýž květ, zvětšení 200×

Jako pod lupou

Makrofotografie umožňují podívat se na vazbu téměř jako pod lupou.

Díky nim můžeme rozpoznat, jakým způsobem byla textilní výzdoba vytvořena. Zde vidíme několik soustav modrých a žlutých nití, které se při tkaní různě provazují a vytvářejí plátnovou a atlasovou vazbu.

Mikroskopické snímky pomáhají objasnit způsob zhotovení neobvyklé textilní vazby alba a zároveň dokumentují rozdíly mezi použitými textiliemi, jejich vazbu, barevnost a poškození.

Barviva

Co zde vidíme?

Nitě tkanin jsou barveny přírodními barvivy, která v ultrafialovém světle výrazně fluoreskují. Rozdílná fluorescence odhaluje různé zbarvení hedvábných nití v osnově a útku. U zdvojené nitě má jedna nit bílou a druhá žlutou fluorescenci, zatímco nitě v druhém směru fluoreskují růžově.

Co zde vidíme?

Střed zeleného květu je utkán atlasovou vazbou. V ultrafialovém světle se osnova a útek liší fluorescencí, přičemž osnovní nitě výrazně fluoreskují oranžově.
Co zde vidíme?

Na květ je použita víceosnovní a víceútková tkanina, která má vzor vytvořený zeleným základem a růžovými nitěmi s výraznou fluorescencí.

Kovové prvky

Květinový medailon z tkaniny s kovovými lamelami

Kovové lamely v útku a dracouny ve vzoru ve viditelném světle

Kovové lamely v útku a dracouny ve vzoru v UV světle

Co zde vidíme?

Textilie použitá na florální motiv je zdobena dvěma způsoby: v základní ploše jsou do útku vetkány kovové lamely, zatímco vzor vytvářejí dracouny a hedvábné barevné nitě.

Horní část květu
Spodní část květu

Co zde vidíme?

Vzor vytvářejí stříbrné dracouny s malým podílem zlata. Zatímco v horní části květu jsou použity pouze dracouny, ve spodní části se v útku střídají se žlutými hedvábnými nitěmi. Toto střídání mění odraz světla a vytváří rozdíl mezi lesklejšími okvětními lístky v horní části a tmavšími ve spodní části květu.

Poškození

Co zde vidíme?

Mechanické poškození povrchu textilií a perforace až pod strukturu lněného plátna na lepenkové desky z ručního papíru.
Co zde vidíme?

Poškození černého hedvábného terčíku odhaluje přesah fialové textilie z vedlejší květiny. Textilie totiž nebyla vystřižena přesně podle jejího obrysu.

Kapitola V

Otevřené otázky

Použité metody laboratorních průzkumů zatím neidentifikovaly žádný materiál, který by jednoznačně poukazoval na dataci složek použitých na deskách alba do 19. století či pozdějšího období.

Mikroskopické snímky květu č. 55 s kovovými dracouny — Květ č. 55 ve viditelném světle, zvětšení 50× a 200× (laboratorní zpráva 26/56)

Detail vazby: list s modrou damaškovou tkaninou a růžovými terčíky

Provedené průzkumy otevřely další otázky.

K jejich zodpovězení napomůže podrobnější vyhodnocení materiálového a technologického průzkumu, který probíhá v letech 2026 a 2027 v restaurátorském oddělení a chemicko-technologické laboratoři Národní galerie Praha.

O projektu

Projekt vznikl v programu Strategie AV21 „Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností“, podpořeném dotací Akademie věd ČR, jejímž příjemcem je Ústav dějin umění AV ČR.

Projekt byl realizován ve spolupráci Národní galerie Praha a Ústavu dějin umění AV ČR.

O výstavě

Autorky textů a koncepce

Sylva Dobalová, ÚDU AV ČR
Markéta Ježková, ÚDU AV ČR
Alena Volrábová, NGP

Materiálový a technologický průzkum alba

Jana Dřevíkovská
Kateřina Mrázková
Radka Šefců
a další pracovníci restaurátorského oddělení a chemické laboratoře NGP

IT zpracování virtuální výstavy

Martin Meduna

Sbírka a literatura

Album kreseb z knihovny Franze Gottfrieda Troila von Lessoth má signatury K 22437–500, K 28989–29014 a je uloženo ve Sbírce grafiky a kreseb NGP, Palác Kinských.

Použitá literatura

Kolektiv autorů, Tkalcovská příručka, Praha 1980.
Vladimír Bednář – Stanislav Svatoš, Vazby a rozbory tkanin I, Praha 1989.
Alena Volrábová, Album a jeho majitel, in: Z. Macurová, T. Valeš (eds.), Od objevu k interpretaci. Znalectví, sběratelství a ikonografie umění raného novověku, Brno 2019, s. 285–294.
Kateřina Mrázková – Radka Šefců, nepublikovaná laboratorní zpráva č. 26/56, archiv Chemicko-technologické laboratoře, Národní galerie Praha, 2026.

Erb na přídeští

Ex libris

Johann Gottfried Troilo von Lessoth

Od Prahy k albu

Uvnitř alba

Vodoznak prozradil datum

Která z kreseb je originál a která je kopie?

1 Rytířský turnaj

2 Cikáni – pohané – Turci

3 Hlava mladé ženy

Tkanice

Lněné plátno

Textilní intarzie

Kovové nitě: rentgenová fluorescence

Indigo: Ramanova spektroskopie

Jako pod lupou

Barviva

Kovové prvky

Poškození

O projektu

O výstavě

Autorky textů a koncepce

Materiálový a technologický průzkum alba

IT zpracování virtuální výstavy

Sbírka a literatura

Použitá literatura